Baroko přelom 17. a 18. století. Materiál dýhovaný smrkový korpus, leštěno šelakovou politurou.
Barokní sekretář má svým tvarem připomínat barokní oltářní menzu (lat. stůl) s tabernáklem.
V našich restaurátorských ateliérech jsme restaurovali barokní tabernákl pro Muzeum ve Znojmě. Tabernákl byl zhotoven na přelomu 17. a 18 století.
Tabernákl vykazoval mechanické poškození a degradaci již nepůvodní syntetické povrchové úpravy. Na různých částech tabernáklu chyběly části dýh, které se užíváním nábytku a nevhodným skladováním odštíply nebo odlepily. Vnitřní část tabernáklu byla tapetována již nepůvodní tapetou. Sekretář je zhotoven ze smrkového korpusu, který je odýhován. Na korpus tabernáklu se použila ořechová dýha. Intarzie jsou složeny z javoru a mořené hrušky.
Prvním restaurátorským zásahem byla demontáž zámků a kování. Zámky byly vyčištěny a do nich dopasovány nové klíče. Kování bylo nejprve chemicky vyčištěno jemnou ocelovou vlnou a poté přeleštěno.
Dále byly zkontrolovány konstrukční spoje, které bylo třeba zpevnit. Následovalo doplnění chybějících částí povrchu sourodou dýhou s navazující kresbou. Veškeré lepení konstrukcí a dýh probíhalo původní technologií, a to kostním klihem. Dřevní hmota byla napuštěna proti dřevokaznému hmyzu a plísním.
Dalším krokem bylo odstranění zbytků nepůvodní povrchové úpravy a to chemickou cestou.
Restaurovaný tabernákl byl vytmelen různými barevnostmi tmelu. Barevnost tmelu byla volena z ohledem na druh dřeva. Po vytmelení bylo třeba povrch obrousit.
Tabernákl byl dále napuštěn lněným olejem. Provedl se grunt a poté byla nanesena barevná retuš. Po těchto úpravách již bylo možné nanést samotnou šelakovou politůru. Její nanášení probíhalo klasickou technologií a to polnou. Na závěr této úpravy byly odstraněny zbytky leštícího oleje.
V tabernáklu byly již nepůvodní tapety, pod kterými se zachovaly velmi malé části původní tapety. Tyto části původní tapety se zachovaly pod novou tapetou, která byla patinována.
